Jezdíte rádi na Kořenec? Já ano. Byl jsem zde na svém prvním hřišti, přátelé - ortodocxní golfisté, vědomi si mých schopností - mi nedovolili udeřit do posvátné země holí, směl jsem jen rozrýt drajvink zapůjčenou sedmičkou a prošel jsem si s nimi devět jamek – těch devět, k nimž za nějaký čas přibyla druhá devítka. Dávno tomu.

Od té doby nevynechávám, každý rok aspoň jednou, dvakrát, třikrát... Příroda non plus ultra, klubovna podivuhodných tvarů, ozdobená několika architektonickými oceněními, kolem ní a na hřišti další stopy uměleckých sklonů původních tvůrců: betonový hráč nadlidských rozměrů, kamenné domky, kamenný můstek hezčí než ten v St. Andrews, keltské menhirové okno, krom toho parádní výhledy na rozlehlou krajinu Bučovické brázdy – a příjemní lidé, kteří se snaží zpříjemnit hráčům pobyt, jak jen to jde.
A právě o tom jsem si po hře povídal s ředitelkou resortu paní Karolínou Jakubcovou. Ta je na Kořenci už 13 let, v roce 2020 převzala vedení společnosti a tehdy si se spolupracovníky vytyčili cíle, jak a kterým směrem dál Kořenec vést.
Karolína Jakubcová: „ Těch cílů bylo několik a myslím si, že se nám je daří plnit. Hřiště, strojový park, restaurace, hotel, personál. Zestabilizovat personál byl zásadní úkol, to přesahuje do všech ostatních."

Začněme u hřiště, hřiště je podstata i důvod všeho, co se tady děje. Dnes při hře jsme nestačili chválit – ferveje bez poskvrny, greeny jako by je dělali těsně před námi, pod stromky kolem fervejí vyholeno, bezvadná hra...

Musím předeslat, že hřiště je teď tak dobré proto, že v posledních letech sem přitekly velké investice. Koupily se mašiny – máme téměř celý strojový park nový. Spolupracujeme s firmou Engelmann, pomáhá nám jejich zkušený expert Jiří Kapeš a náš head greenkeeper Michal Bašus za tři roky velice vyrostl, můžu říct, že to děláme stále líp. Letos pomáhá i počasí, vodou nemusíme šetřit. Máme v rybníčkách tolik vody, že by stačila, i kdyby už letos nekáplo. Ty greeny, kterých sis všiml, dozavlažujeme i ručně...
Už nejsou pověstné „kořenecké odskoky", kdy míčky na tvrdém povrchu po dopadu odskakovaly a přebíhaly daleko za místa, kde měly skončit. I to souvisí s péčí o greeny: v zimě je frézujeme, aby na nich nebyl mokrý sníh, aby se netvořily plísně.
Divočáci nás nešetří, ale tým greenkeeperů si se vším poradil. Naši greenkeepeři si chodí i zahrát nebo aspoň musí absolvovat kurs, pak vnímají hřiště i z pohledu hráče.
Dobrými poradci jsou pro nás senioři, hrávají tady už mnoho let, mají hřiště načtené a umějí dát i negativní zpětnou vazbu, to je často cennější než jen chvála (i když tu máme raději...

Jak se vám daří plnit hřiště?

Jsou dny plné i dny prázdnější. Co se akcí týče, vstupovali jsme do sezóny s nabitým kalendářem. Kromě golfových turnajů je Kořenec odedávna oblíbený i jako místo konání svateb. Teď v létě je tady svatba každý víkend, celkově myslím patnáct. To pomáhá obsadit i hotel. Tam máme celkem 84 lůžek, pořídili jsme i elektrokola, snažíme se zatraktivňovat služby co to dá.
Přestavěli jsme recepci – spolklo to nemalou částku, vedle nového pultu recepce se vešel i prostorný proshop. Pořídili jsme pět nových bugin, těch tu býval nedostatek, už jich máme jedenáct.
Poprvé po deseti letech se u nás hrála druhá liga a hráči byli nadšeni, a zvlášť ti, co tady dlouho nebyli, si všimli našich změn.

Ty nejde přehlédnout... na spoustě jamek jsou ty vaše kopečky vyčištěné, dá se hrát z pod stromků kolem nich, kde to dřív hrozilo ztrátou rány nebo rovnou míčku. To opticky i herně rozšiřuje ferveje. Ta cesta usnadňování, snazšího řešení situací po nepřesné ráně, je trend – dobrý pocit přivádí hráče znovu si přijet zahrát. Cítím to u seniorů, golf stárne a starší hráči se rozhodně nejezdí na hřiště trápit.

Chtěli bychom vrátit na Kořenec dřívější atmosféru, kdy hráči tvořili velkou poppolitost, co se navzájem znala a společně se bavila i dlouho po vyhlašování výsledků. Trend je dnes bohužel jiný. Děláme pro návrat společenské atmosféry co můžeme. Restaurace, která bývala jistou dobu nepříliš funkční, jede pěkně, máme kvalitního kuchaře a zkušené číšníky...

Pak jsme ještě chvíli vzpomínali na bývalé kuchaře a kuchařky, taky na zmiji Blaženku, která přebývala pod břízou na páté jamce – bříza už tam pár let není a Blaženka se pravděpodobně odstěhovala... (Já vím, hadi zas tak dlouho nežijí, jen ta představa byla zajímavá). O jejích potomcích se neví. Naštěstí...

Děkuji za rozhovor.

Text Ivo Doušek, foto autor a archiv klubu

Více o Kořenci na webu: https://www.korenec-golf.cz/