Přesně tohle tvrdí jeden z aktuálně nejlepších českých profesionálů Stanislav Matuš. Jako první český golfista se dokázal probojovat na nejvyšší evropský profesionální okruh a nedávno se rozhodl předávat své zkušenosti dál i tady na Kaskádě. Více už prozradí na následujících řádcích.

Ahoj Stando, co je u tebe nového? Začali jsme tě pravidelně vídat tady na Kaskádě. V jaké fázi se teď nachází tvá golfová kariéra?

Nové je u mě vlastně úplně všechno! Začínám se více soustředit na rozvoj hráčů v nové roli trenéra. Vždycky jsem ke zlepšení své hry využíval zejména mezinárodní trenéry a své zkušenosti budu rád předávat dál. Klienty už trénuji druhým rokem a začínají přinášet dobré výsledky. Přesto vnímám roli trenéra jako novou zkušenost.

Připomeň nám své největší golfové úspěchy.

Těch je určitě spousta. Přece jen golf hraju již dvacátou sezonu a profesionálně už od roku 2010. Mezi ty úplně největší úspěchy řadím postup z třetí ligy (Pro Golf Tour), kde jsem dokázal vyhrát dva turnaje. Díky tomu jsem postoupil na vyšší Challenge Tour. Potom určitě postup přes kvalifikační školu European Tour 2019, která má obrovské síto, a já se dokázal probojovat z přibližně 1 400 hráčů až do samotného finále mezi 45 nejlepších, kde jsem jako první Čech v historii bojoval o kategorii European Tour. Tu jsem získal a kartu si udržel až do letošního roku.

My z Kaskády si tě pamatujeme jako předního hráče, mnohdy i vítěze, finálových turnajů české profesionální golfové túry a Grand Finále Czech PGA Tour. Jaký máš vztah ke Kaskádě? Zdá se, že ti sedí!

Je to můj skoro druhý domov, jak jsem vždycky říkal při vyhlášeních. Kaskáda mi herně vždy seděla a cítil jsem se tam dobře jak po herní, tak i po té osobní. Cítil jsem tam vždy velkou podporu a se spoustou členů jsem si vybudoval i dobré vztahy na mnoho let.

Jaká je tvá nejoblíbenější a nejméně oblíbená jamka na Kaskádě?

Oblíbenou jamku asi nemám. Jak už jsem říkal dříve, celé hřiště mi sedí a vždycky jsem se sem na turnaje rád vracel. Nejméně oblíbená, ale přitom skvělá jamka je devátá jamka Dřevěné devítky. Buď jsem tam turnaje vyhrával, nebo naopak prohrával. Mám s ní nevyřízené účty. (úsměv)

V kolika letech ses dostal ke golfu a kdo tě k němu přivedl?

Golf jsem začal hrát poměrně pozdě. Chytl jsem se ho „až" ve dvanácti letech. Hrával jsem dlouho závodně hokej a tenis. Přesto jsem byl už v patnácti letech na střední golfové škole v Americe a zůstal jsem tam celých devět let včetně univerzity v Arizoně. Ke golfu mě přivedli rodiče. Převážně mamka, která se nemohla už dívat na ty zlomeniny a sádry z hokeje. U nás v Rožnově otevřeli devítijamkové hřiště a tam jsem pak denně docházel na tréninky, tak jak jsem byl zvyklý z ostatních sportů.

V jakém věku je podle tebe optimální začít brát trénink golfu vážně? Nebo je to individuální?

Osobně si myslím, že je to hodně individuální. Pokud má člověk píli a chce na sobě pracovat, tak pod dobrým vedením se dá golf naučit i v pozdějším věku. Samozřejmě doba se trochu mění a zaměření na golf v brzkém věku je velkým přínosem. Já začal ve dvanácti a můžu jen spekulovat, co by se dělo, kdybych začal dříve.

Věnoval ses nebo se ještě věnuješ i jinému sportu?

Aktivně rozhodně nebyl čas, protože jsem veškerý volný čas věnoval přípravě na turnaje nebo po nich jezdil. Strávil jsem 10 až 11 měsíců v kuse na turnajích nebo zimních přípravách, kde jsem se vždy alespoň jeden den v týdnu snažil věnovat jiným sportům, abych si zlepšoval dovednosti a trošku se od golfu odreagoval. Teď, když mám více času, snažím se alespoň jednou týdně stihnout tenis nebo si večer zahrát hokej.

Co nejraději sám trénuješ a co tě naopak nebaví?

Já jsem byl vždycky typ, který odtrénoval kvanta. Takže jsem celé dny trávil na cvičných plochách nebo na hřišti, abych se každý den posunul o něco blíž vysněnému cíli, kterým byla European Tour. Rád trénuju patovaní a vždycky mě bavily wedge. Chodil jsem často za trenéry, kteří se na to specializovali, a hodně mi to pomohlo.

Jaká je tvá nejoblíbenější hůl?

Patr, určitě patr. Ten mi vždy zachránil výsledek, když se nedařilo, a věděl jsem, že se na něj můžu spolehnout, když se mi dařilo. Spoustu turnajů jsem dotáhl do vítězného konce, i když mi to třeba úplně nešlo v poli. Upatoval jsem všechno na greenech.

Kolik hodin týdně jsi běžně trávil na golfu?

To se těžko dá sumarizovat, protože tréninkové jednotky mimo sezonu jsem měl rozdělené. Ráno cvičení, golf, rehabilitace, fyzio... Na sedmou ranní hodinu jsem chodil cvičit a domů se vracel večer kolem večeře. Zimní přípravě jsem opravdu věnoval spoustu času, ale věděl jsem, že z toho můžu čerpat celou sezonu. V sezoně, pokud byl týden volna mezi turnaji, tak jsem si dal obvykle den pauzu. Potom jsem však opět trávil celé dny na golfu.

Kdybys mohl vrátit čas, udělal bys něco ve své dosavadní golfové kariéře jinak?

Bylo by toho asi více, co bych chtěl změnit a udělat trochu jinak, ale ničeho nelituji. Chybami se člověk učí a já jsem se učil každý týden něco nového. Je však jedna věc, co jsem viděl u vycházejících hvězd nebo těch hráčů, kteří se později prosadili i na té nejvyšší úrovni, a to byla konzistence tréninkových jednotek. Těžké vysvětlovat takhle narychlo, ale myslím tím jejich cílevědomost, věřili v ten proces, který mají nastavený týmem lidi, kteří se o ně starali. Týden co týden dělali to stejné a věřili, že se to jednou zlomí a přinese to ovoce.

Upřednostňuješ v tréninku dospělou, nebo mladší klientelu?

Tím, že jsem neměl moc času, jsem bral spíše starší klientelu a lidi, kteří byli hodně flexibilní časově. Teď je času více, chci své nabrané zkušenosti předávat hráčům mladším a ukázat jim tu správnou cestu, jak se dostat minimálně na tu úroveň, kde jsem byl já. Myslím si, že jsem takovým průkopníkem toho vrcholového golfu u nás a prošel jsem si to od těch nejnižších tour až po vrchol, takže mám určitě co předávat.

Už jsi měl možnost seznámit se s hráči z GC Brno a spolupodílet se na tréninku našich reprezentantů (členů SVG Elite a SVG Junior). Jak vnímáš naše hráče? Jak jsi s tréninky spokojený?

Jsem zde na hodnocení velice krátce, ale nasazení klubu, abyste své hráče zlepšovali a pomohli jim uspět, je velké. To se mi tady na Kaskádě moc líbí. Základna je velmi slušná a je z čeho vybírat, takže se nebojím, že by se hráčům nedostávalo dobrých podmínek. Teď už bude jen na nich, jestli ty informace od nás trenérů použijí ve svůj prospěch a zužitkují svůj potenciál.

Na co by ses chtěl soustředit v nadcházející sezoně v tréninku mládeže na Kaskádě?

Budu jim chtít předat vše, co jsem za ty roky sám nasbíral. Tréninkový proces je základ úspěchu. Zimní příprava je samozřejmě kapitola sama o sobě, možnosti jsou limitované, ale i z těch se dá vymačkat maximum. A já se o to budu snažit. Chci hráče připravit tak, aby na jaře mohli zužitkovat nabrané informace a pracovat s nimi na turnajích.

V čem jsou limity českých hráčů, hlavně mužů, dostat se na nejvyšší soutěže? Je to odhodlanost, vytrvalost, cílevědomost... sponzoři?

Je to asi jako s každou prací. Než se adaptujete, je to něco nového. Každá úroveň, profesionální nebo amatérský golfu, obnáší něco nového. Vyvolává to úvahy typu „Mám na to?" „Jsem dostatečně připravený?" „Ten švihá lépe, ten je fakt dobrý." Tím sem trpěl i já. Pak jsem se adaptoval a zjistil jsem, že ty kluky dokážu porážet a že to jsou lidi stejně jako já. Chybují, mají dobré i špatné týdny. Každý tam chce uspět. Myslím si, že u kluků trochu chybí ten hlad po úspěchu. Nechci to nijak zlehčovat, ale konkurence u holek není tak velká a možná i proto máme skvělé holky, které prorazily tu bariéru dřív než kluci. Teď už hráči sami vidí, že to jde. Když to vidí nebo se mnou hrají, už jim musí šrotovat v hlavě, že když to zvládl on, tak proč ne já. Na tom chci s hráči zapracovat a dodat jim tu potřebnou sebedůvěru.

Kdyby ses nestal golfistou, čím si myslíš, že bys byl?

Hokejistou, rozhodně. Mám ten sport pořád moc rád, kdykoli můžu, tak se jdu podívat na nějaký zápas nebo si ho sám zahraju.

Chtěl bys něco, komukoli, prostřednictvím časopisu Kaskáďan vzkázat?

Začíná zimní příprava a už jsem to jednou zmiňoval. Je to velmi důležitá část přípravy pro letní měsíce a dá se z ní čerpat po celou sezonu. Budu komukoliv k dispozici, rád pomohu s tréninkovým procesem, budu se snažit posunout vás zase o krok dál tak, abyste byli spokojeni hlavně sami se svou hrou.

Kdy tě můžeme na Kaskádě potkávat? Jak tě mohou zájemci kontaktovat?

Od října zde na Kaskádě působím v pozici asistenta hlavního trenéra SVG Elite, kde doplňuji současný tým trenérů. Specializuji se zejména na hru na hřišti a krátkou hru. Setkávám se i s dětmi ze SVG Junior v podobě dobrovolných individuálních tréninků či skupinové hře na hřišti. Na Kaskádě jsem vždy v pondělí a ve středu a vedle tréninku mládeže se věnuji i dospělé klientele. Kontaktovat mě můžete telefonicky na čísle 777 749 044.

Za rozhovor děkuje Veronika Mojžíšová
Převzato z Kaskáďana 2/2022