Když se řekne Ypsilonka, srdce každého golfisty se nejspíš zatetelí blahem. Není divu, tohle hřiště má vše, po čem hráči golfu touží: špičkovou kvalitu hracích ploch, neustálé výzvy, krásnou přírodu všude kolem, žádné dráty či hluk silnice. A jako bonus oku lahodící výhledy do krajiny nebo třeba, pokud zatoužíte strávit v resortu více dní, netradiční ubytování v hausboatech na vodní ploše mezi jamkami 9 a 10. Pravda ale také je, že start do letošní sezony měla Ypsilonka poněkud pomalejší. Paní zima se totiž jen tak nehodlala vzdát své vlády, a tak zkraje roku nabrala sezona zpoždění. Zhruba měsíc a půl, shodují se dva Martinové, Trita (na snímku vpravo) a Šíma (na snímku vlevo), od začátku roku 2021 dva noví muži ve vedení resortu.

Asi jen těžko můžeme začít naše povídání jinak než otázkou, s jakým úkolem jste nastoupili do vedení resortu?

Trita: Ta změna proběhla na přelomu roku. Nastoupili jsme s úkolem vést resort podle představ jeho majitelů, dát mu nový směr a takový mladistvý a moderní styl.

Co se skrývá pod moderním stylem?

Trita: Chceme být kompaktním resortem, který nabídne vše. Nejen špičkový golf, protože Ypsilonka u nás patří a bude patřit mezi nejhezčí a nejoblíbenější hřiště v Česku, ale opravdu komplexní služby. V tom je velký potenciál resortu. Chceme ještě zvýšit povědomí o tom, že u nás si zahrajete skvělý golf, ale vedle toho můžete využít restauraci, služby recepce a samozřejmě unikátní a exkluzivní ubytování v hausboatech na jamce číslo 9.
Šíma: Zároveň je naší snahou navýšit členskou základnu, která trošku utrpěla předchozím historickým tvrzením, že je Ypsilonka uzavřené privátní hřiště. Tuhle utkvělou představu chceme rozbít s tím, že golf na Ypsilonce je pro všechny hráče golfu, všech kategorií výkonnostních i věkových. Že golf u nás je tím nejlepším, co může hráč v Česku zažít. Chceme ustoupit od pověsti jisté nepřístupnosti k tomu, že jsme otevření všem, kdo si chtějí užít golf. Že tady mají otevřené dveře.

Teď, když si spolu povídáme, máte za sebou první půlrok ve vedení resortu. Jaký byl?

Trita: Poměrně zásadně nám do toho sáhla hodně prodloužená zima, proto jsme zahájili sezonu s poměrně velkým zpožděním. Mnohem víc do chodu resortu zasáhla zima než tak často skloňovaný covid. Ve chvíli, kdy už se smělo hrát ve flightech se čtyřmi lidmi, my jsme tady ještě pořád měli sníh. Další týdny trvala regenerace hřiště, než všechen sníh odtál. Nabrali jsme měsíc a půl skluz. Navíc ani jaro nebylo nijak extra příznivé.

Jak moc náročné bylo dostat hřiště do obvyklé perfektní kondice?

Trita: Hodně náročné. Byl to takový nepříjemný a dokola opakující se kolotoč. Když se nám podařilo uvést hřiště do špičkové kondice, přišel tři čtyři dny trvající déšť, takže jsme se z toho zase další týden dostávali. Na některých místech jsme s podmáčenými místy bojovali opravdu hodně. Asi nejvíc zasažená byla patnáctá jamka.
Šíma: Místy šlo o skutečně boj. Ostatně, za čtrnáct dní do poloviny července u nás spadlo víc vody než za celý loňský rok. A to ten loňský nebyl nějak extrémně suchý. Vody jsme tu měli opravdu hodně.
Trita: Nicméně hřiště je ve skvělém stavu. Za posledních patnáct let je rozhodně nejzelenější. Díky za to patří našim greenkeeperům pod vedením Davida Kolínského, kteří odvádějí dokonalou práci a drží hřiště v perfektním stavu.

Už tu zaznělo i jednou slovo covid. Jak ten zasáhl do chodu resortu?

Trita: Co covid ovlivnil, to je golfová turistika ze zahraničí. Jsme na trojmezí tří států, Česka, Německa a Polska a zaměřujeme se na zahraniční golfovou turistiku se záběrem od nás na sever, do Německa, Polska a dál na sever Evropy, do Dánska, Norska. A covid zastavil všechny cesty. To byla klientela, která nám zcela chyběla. Ale byli jsme rádi, že ji z velké části nahradili čeští golfisté, pro které je Ypsilonka lákavá a jedním z top resortů, který dokáže skloubit golf a zajímavé ubytování.

To byl jediný dopad covidu? Co třeba ubytování v hausboatech?

Šíma: Ubytování v hausboatech je u nás sezónní záležitostí. Provozujeme ho po dobu fungování hřiště a resortu. Sice jsme přišli o nějaké dva měsíce, které nám chyběly, ale v červnu už jsme měli vytíženost zhruba 60 procent a v červenci a srpnu už jsme se dostali na 90 procent. Nestěžujeme si.
Trita: Jestli mohu ještě dodat ke covidu pár slov... Ovlivnil nás v tom, že letos chyběli golfisté, kteří loni měli na prvním místě golf, protože tehdy nemohli dělat nic jiného. Letos je pro ně golf trochu na vedlejší koleji, protože cestují. Výrazně víc než loni, protože můžou a zároveň mají trochu obavy, že se hranice mohou zase brzy zavřít. Tak cestují, dokud můžou.

Vraťme se zpátky ke hřišti... Na co byste nalákali možného zájemce o golf u vás?

Trita: Za mě je Ypsilonka hřiště dokonale zasazené do prostředí chráněné krajinné oblasti. Každá jamka je tady unikát, žádná není stejná. Dokonce ani podobná. Zasazení do podhůří Jizerských hor dodává hřišti klid. Jsme jedno z mála hřišť bez jediného civilizačního ruchu. Žádné dráty, žádný hluk silnice. Při hře vás může rušit jen ptactvo nebo vám přeběhne přes fervej srnka či zajíc. Možná ještě uslyšíte papouška u třinácté jamky. (smích)
Šíma: K tomu nabízíme netradiční ubytování, které jinde nezažijete. Spát na horách na lodi na jezeře... K tomu západy slunce u nás, které jsou skoro až kýčovité. Zahrát si podvečerní golf na Ypsilonce při západu slunce, to je ta nejlepší kombinace. Navíc dostanete Sunset fee za zvýhodněnou cenu.

Plánujete nějaké změny na hřišti? Na řadě hřišť vznikají například nové vodní plochy...

Trita: Máme to v plánu. Máme už vypracovanou studii na zadržování vody v krajině, ale čeká nás ještě několik dalších kroků před tím, než dojde k realizaci. Máme v plánu celkem čtyři. Pokud všechno půjde dobře, možná se příští rok pustíme do prvního jezera. Pak uvidíme, co dál.

Už jste zmínili, že jedním z vašich úkolů je zvýšení počtu členů. Jak na to?

Trita: Přebírali jsme asi 265 členů a snažíme se, aby se nárůst nových členů zrychlil. Cílem je finanční soběstačnost resortu. Dřív u nás stálo doživotní členství třeba i 300 tisíc korun, což je pro velkou většinu normálních smrtelníků nedosažitelné. Tak před pěti lety se tahle částka razantně snížila. Dnes u nás stojí celoživotní členství 60 tisíc korun plus roční poplatek kolem 10 tisíc korun. Myslím si, že to už je přijatelné. I proto, že v členství je řada dalších benefitů. Včetně toho, že doživotní člen má možnost vzít si sebou jednoho dalšího hráče zadarmo a další dva za polovinu. Máme i desetileté členství za 30 000 korun a roční členství za 4 000 korun.
Šíma: Z našeho pohledu je obrovský potenciál pro rozvoj členské základny v dětech a mládeži. Připravujeme koncept mládežnického golfu na Ypsilonce, pořádáme různé náborové akce, dětské dny či dny otevřených dveří. Snažíme se, aby se golf stal zajímavým pro děti a mladé lidi, ale také pro jejich rodiče i pro negolfisty.

Řada hřišť vytvořila společnou kartu, kterou lze využít pro hru na několika hřištích. Ypsilonka je v regionu, který je pro golfisty velice přívětivý. Existuje i nějaké společná karta i na další hřiště v okolí?

Trita: Existuje. Jmenuje se Golf pass Sever a zahrát si prostřednictvím této karty lze u nás, v Machníně, České Lípě a v Malevilu. Hry se dají různě kombinovat. Stačí si vybrat na stránkách www.golfsever.cz.

Dovolím si trochu odbočit. Co vy a golf?

Trita: U mě je to jednoduché. Hraju golf asi osm let. A když jsem začal, stal jsem se skoro závislým. Trávil jsem na golfu veškerý volný čas i dovolenou. A tahle moje záliba vykrystalizovala v nabídku majitelů resortu přesunout se do vedení resortu.
Šíma: Já hraji golf už čtrnáct let a dostal jsem se k němu vlastně náhodou. Přes mamku. Ale začalo mě to moc bavit. Na střední škole jsem přes zimu chodil každý den bouchat do sítě v indooru, v létě sem na Ypsilonku. Tady jsem prošel brigádně snad všechny pozice, které existují.

Dnes hrajete golf pořád tak často?

Trita: Když jsem na začátku roku nastoupil, přišlo obrovské prozření. Ve smyslu, že kovářova kobyla chodí bosa. Dnes hraji tak třetinově proti tomu, jak často jsem hrál dřív. Na hřiště se dostanu akorát na bugině, maximálně na devítku jednou týdně. Na turnaj pak opravdu jen sporadicky.
Šíma: Na hřiště se dostanu sice skoro denně, ale bez holí, jen se dívat, co je potřeba, v jakém je stavu. Ale paradoxně, golf mi jde nejlépe, co kdy šel, přestože zdaleka nehraju tolik, co dřív. (smích)

Jamky na Ypsilonce – nejhezčí, nejoblíbenější a se kterou mám nevyřízený účet?

Trita: Nejhezčí i nejoblíbenější je pro mě sedmička. Mám k ní fajn vztah. Když se postavíte na odpaliště, můžete hrát až na green, nebo na jistotu, a i tak z toho může být dobrý výsledek. Nevím, jestli s ní mám nevyřízený účet, ale určitě jedna z nejtěžších je patnáctka. Od začátku až do konce ji není snadné dohrát.
Šíma: Za mě je nejlíbivější a nejvíc emocí vyvolávající devítka. Tam to chce každý narvat, být druhou na greenu. Navíc má kouzlo i v podobě hausboatů nedaleko na vodě. Taky je na dohled klubovna a příjemná vidina pauzy s možností dát si dobré svijanské pivo. Naopak trápí mě dvanáctka. Kdybych věděl proč, tak už bych si s ní účty vyřídil. Pere se ve mně, zda narvat ránu přes rokli, nebo zahrát v klidu na plato dolů. Je to jediná jamka, kde ještě nemám birdie.

Převzato z časopisu Golf 8-9/2021
Za rozhovor děkuje Alois Žatkuliak
Foto: Archiv Ypsilonky