Naučit se hrát golf není jen tak. Tento sport zkrátka nezvládne každý. Ale jak je to naopak? Jak se v jiných sportech daří hráčům, kteří vynikají v golfu? Pár z nich by se rozhodně prosadilo i v ostatních sportovních odvětvích. Spousta známých golfistů v mládí zkoušela i jiné sporty. Někteří je zase měli jako koníčky během své profesionální golfové kariéry. Třeba Arnold Palmer si vždy rád zahrál kulečník. A jak jsou na tom další? Doslova samostatnou kapitolou by mohl být Ernie Els (na úvodním snímku).

Ernie Els – milovník rugby, kriketu a tenisu
Známý Jihoafričan, jemuž v říjnu loňského roku bylo padesát let, totiž kromě golfu vynikal hned v několika odvětvích. Už jako malý se věnoval taky rugby, kriketu a tenisu, ve kterém ve třinácti letech ovládl Eastern Transvaal Junior Championships. Poté ale bleskově dokázal přepnout a už o rok později zvítězil na golfovém World Junior Golf Championship v San Diegu, kde mimo jiné porazil i Phila Mickelsona. V šestnácti letech pak začal hrát proti profesionálům a v roce 1989 mezi ně sám přešel. A tak se začal psát další velký golfový příběh.
Golfové základy dal Erniemu jeho táta Neels, který pracoval v nákladním průmyslu. Svého otce, stejně jako staršího bratra, v golfových dovednostech ale brzy předběhl a rychle bylo jasné, že v Jihoafrické republice roste další z řady golfových talentů. Krátce poté, co oslavil sedmnácté narozeniny, vyhrál ve své zemi amatérský šampionát a stal se nejmladším vítězem tohoto turnaje v historii, z níž vymazal i Garyho Playera.

První profesionální titul získal v roce 1991 na turnaji Amatola Sun Classic, který spadal pod tehdejší Southern Africa Tour, na níž se mu dvakrát povedlo ovládnout i finanční žebříček. Mimo JAR poprvé triumfoval v roce 1993, kdy vyhrál japonské Dunlop Phoenix. A o rok později ovládl US Open, na kterém zvítězil znovu i v roce 1997.
Dva tituly má také z Open, kde triumfoval v letech 2002 a 2012. Svůj poslední major ale nijak výjimečně neslavil. „Byl jsem v té chvíli trochu ztuhlý. V první řadě mi totiž bylo líto Adama Scotta, který je můj velký kamarád. Jak je vidět, oba jsme hodně moc chtěli vyhrát. Dnes zkrátka z nějakého důvodu vyšlo štěstí na mě," glosoval průběh klání, v němž za sebou Adama nechal o jednu ránu.

Výčet Elsových úspěchů je opravdu bohatý. Na European Tour, kam vstoupil v roce 1992, vyhrál 28 turnajů. O dva roky později už působil také na PGA Tour a ihned se stal nováčkem roku. V zámořské sérii přidal dalších 19 trofejí, několikrát se radoval také na Sunshine Tour a ve své sbírce má celkem 71 profesionálních titulů. Dvakrát taky ovládl finanční žebříček evropské série, na níž se stal třikrát i hráčem roku.
V roce 1997 se dokonce dostal do čela světového žebříčku, kam se pak ještě dvakrát vrátil a celkově na nejvyšší pozici vydržel devět týdnů. „Patřit do výjimečné společnosti prvních hráčů světa byl neskutečný zážitek. Jste reálně i obrazně na vrcholu světa. Myslím ovšem, že lidé si vás pamatují víc díky majorům. Takové vítězství je neoddiskutovatelné," uvedl Els, jenž je od roku 2011 také členem Síně slávy světového golfu.

Els se zároveň stal jednou z tváří loňského D+D Real Czech Masters z kalendáře European Tour, na kterém startoval poprvé v kariéře. „Byl jsem v Česku jen jednou a jsem moc rád, že si tady zahraji turnaj. Doufám, že padne hodně birdie," prorokoval ještě před turnajem. A jeho účasti si na Albatrossu nesmírně vážili.
„Je to nejúspěšnější golfista, jaký kdy u nás startoval. Posouvá hranici kvality našeho turnaje. Diváky nepochybně čeká výjimečný golfový zážitek," prohlašoval spokojeně majitel promotérské společnosti Relmost Petr Dědek. Hlavní hvězdě turnaje se ale v České republice nevedlo a neprošla ani cutem.
„Jsem hodně zklamaný, že si o víkendu nezahraju, protože se mi hřiště moc líbí. Moje hra nebyla tak špatná, ale neproměňoval jsem paty," hodnotil své vystoupení hráč přezdívaný kvůli ladnému švihu Big Easy. Kvůli rodinným problémům mu mimochodem odjel z turnaje caddy Ricky Roberts, a tak mu od poloviny druhého kola nosila role dvacetiletá dcera Samantha.

Ovšem Ernieho život nezahrnuje pouze golf. Slavný jihoafrický sportovec pomáhá na několika frontách. V roce 1998 se Els oženil se svou osudovou ženou Liezl, se kterou má dvě děti – kromě Samathy ještě Bena, jenž trpí autismem. A od té doby Els společně s manželkou pomáhají rodinám se stejným problémem.
V roce 2009 uspořádali turnaj Els for Autism Pro-Am, kde se jim povedlo vybrat 725 tisíc dolarů. Taky otevřeli školu Els Center of Excellence na Floridě, kterou může navštěvovat 300 dětí s poruchou autistického spektra.
„Nemá cenu se pokoušet autistické děti přizpůsobovat našemu světu, musíme se snažit vstupovat do jejich světa, kde jsou šťastné. Tam je můj syn dokonalý a já tam s ním mohu věci sdílet," uvedl. Jeho práci ocenil i prezident USA Donald Trump: „Skvělý šampion a kamarád Ernie Els odvádí díky své nadaci neuvěřitelnou práci. Zaměřuje se celosvětově na vzdělání, výzkum a rekreační a terapeutické služby a služby pro dospělé."

Els však pomáhá i jinde a už před lety rozjel projekt, díky němuž si mohou jihoafrické děti z chudých poměrů dopřát vzdělání i golfové tréninky. „O pravém muži nevypovídá, kolik toho v životě získal, ale kolik toho dokázal vrátit zpět," tvrdí Els, který zároveň už dvacet let vlastní designovou firmu a navrhuje golfová hřiště.

Nedávno však slavný Jihoafričan vkročil do nové golfové etapy – a v premiéře na Champions Tour si vedl parádně. Na turnaji Mitsubishi Electric Championship došel až do play-off, v němž se ale nakonec radoval Španěl Miguel Ángel Jiménez.
A tak to vypadá, že Ernie ještě zdaleka neřekl poslední slovo. „Očekávání se v mnoha směrech nemění, ale musíte čelit faktu, že vaše tělo není stejné, jako když vám bylo dvacet. Za ty roky už nese jistou zátěž. Když jsem byl na vrcholu, chtěl jsem vyhrát každý turnaj a cítil jsem, že je to možné. Dnes třeba nějakou dobu nehraji nejlépe, ale pořád se s tím snažím něco dělat a vrátit se k vítěznému pocitu," konstatoval před časem. Poslední turnaj vyhrál v roce 2013, kdy triumfoval na BMW International Open. Je na čase s tím něco udělat.

Rickie Fowler – motosport
Golf vypadá jako klidný sport, ovšem někteří hráči milují adrenalin. Jako třeba Rickie Fowler. Ten propadl lásce k motokrosu, kterému se věnoval už v mládí společně se svou rodinou v Jižní Kalifornii. „Byl skutečným motokrosovým závodníkem, ovšem jen do té doby, než si během svého prvního roku na střední škole zlomil při nehodě na třech místech nohu," uvedl Jon Ackerman z Back 9 Network. Rickie byl však stále mladý, a tak motorky vyměnil za golf, ve kterém dokázal vyhrát devět profesionálních turnajů. Láska k motosportu mu však v jeho životě zůstala i nadále. „Uvidíme, kam mě to zavede," říká

Hale Irwin – americký fotbal
Čtyřiasedmdesátiletý Američan, který během své kariéry vyhrál tři majory a více než 80 profesionálních turnajů, se několik let věnoval americkému fotbalu. Tomuto sportu holdoval během svých studentských let na univerzitě v Coloradu a nevedl si v něm vůbec zle.
„Máma s tátou neměli moc peněz a nikdo nám nezaklepal na dveře s golfovým stipendiem. Takže jsem hrál fotbal," vzpomíná na dřívější léta. V roce 1967 však ovládl golfové 1967 NCAA Championships a o rok později se vydal na dráhu profesionálního golfisty.

Dustin Johnson a Anthony Kim – basketbal
Americký ranař Dustin Johnson byl více než devadesát týdnů světovou golfovou jedničkou, už málokdo ale ví, že si velmi dobře vede i v jiném sportovním odvětví. Vzhledem k jeho výšce (193 centimetrů) nejspíš nikoho nepřekvapí, že se jedná o basketbal, ani to, že stejně přesně, jako zasahuje golfové jamky, dokáže trefovat i basketbalové koše. Zřejmě za to vděčí svému dědovi Artu Whisnantovi, který kdysi býval basketbalistou v Jižní Karolině.
Sportu, který se hraje pod dvěma koši, holduje i čtyřiatřicetiletý Američan Anthony Kim. „Miluji soupeření, ať už je to golf nebo basketbal, a zejména s těmi, kteří dělají další profesionální sporty," přiznal. Přesto se jednou po své profesionální kariéře možná vydá jiným směrem. „Teď miluji golf. Ale dokážu si bez něj představit život? Ano," dodal rodák z Los Angeles, který si během studií na univerzitě v Oklahomě zatrénoval i s místním basketbalovým týmem.

Sergio García – fotbal
Brzy to budou už tři roky, co Sergio García ovládl golfové Masters. V rodném Španělsku má spoustu fanoušků, ovšem stále se nemůže rovnat věhlasu španělských fotbalistů, kteří patří k nejlepším na světě. Ostatně fotbal má v lásce i García, který v roce 2010 nazul na nohy kopačky a na osm minut vyběhl na hřiště v dresu svého rodného Borriolu – tedy klubu, jehož je sám prezidentem. Na fotografii mávající vpravo.

Adam Scott – surfování
Hodně adrenalinovou zábavu má také Adam Scott. Někdejší světový hráč číslo jedna totiž holduje surfování. „Je to pro mě způsob, jak vypnout a dostat se pryč z celého světa," přiznal úspěšný Australan, jenž však moc dobře ví, že jeho záliba dokáže být i pořádně nebezpečná. „Znám své schopnosti. Už jsem méně adrenalinový blázen, než jsem býval dříve. Nedělám to pro to, abych se děsil," dodal.

Jack Nicklaus – rybaření
Legendární Golden Bear se sice neprohání za fotbalovým míčem nebo po závodních oválech, i on má ale jednu velkou zálibu – rybaření. Tomu se díky svému trenérovi začal věnovat už na vysoké škole a pokračuje v něm vlastně dodnes.

Převzato z časopisu GOLF 3/2020
Text: Petr Sobol, foto: Globe Media/Reuters, James Lovett, Cobra/Puma Golf