Runda golfu opředená historií
Skotsko má mnoho podob a bezpochyby patří mezi země, na jejichž návštěvu jen tak nezapomenete. Romantické toulky vysočinou, tajemstvím opředená Lochneska nebo zástupy mužů oděných „v sukních“. To všechno Skotsko nabízí, stejně jako sklenku whisky, kterou si po golfovém zážitku s gustem vychutnáte na devatenácté jamce.
Whisky? To je moje gusto
Povídání o Skotsku nelze začít ničím jiným než tím, co ho proslavilo patrně nejvíc. Ano, nemýlíte se, řeč bude o whisky. První písemnou zmínku najdeme v královských pokladních svitcích, takzvaných Exchequer Rolls z roku 1494. Praví se v nich: „Osm bollů sladu fráteru Corovi na výrobu akvavitu.“ Tuto žádost adresoval skotský král Jakub IV. představeným kláštera Saint Andrew’s. A nebyla to nijak bezvýznamná zakázka, boll je totiž stará skotská jednotka váhy rovnající se přibližně 150 kg. Akvavit značil vodu života, z latinského aqua vitae, jak se ve středověku označovaly pálenky, jimž byly připisovány léčivé účinky. Keltské synonymum pro tento výraz je Uisge Beatha. Během staletí se uisge změnilo na usky, a to už byl jenom krůček k whisky.
Staré pořekadlo praví, že ji může pít sice každý, ale dokonale si ji vychutná jen ten, kdo pochopí skotskou duši. To ovšem nelze bez alespoň částečné znalosti historie, takže raději přinášíme krátký sumář. První průkazné písemnosti o Skotsku pocházejí z dob Římanů, ti ho nazývali Kaledonie. Nikdy se jim ale kvůli silnému odporu „barbarských“ kmenů nepodařilo dobýt celé území. Úspěšnější byli Angličané, kteří zde chvílemi vládli, ale s nimiž vedli místní obyvatelé časté války, při nichž nezapřeli, že jsou potomky Keltů.
Statečná srdce
Nejznámější rek, který se jim postavil na odpor, byl ve 14. století William Wallace, (jeho osud je víceméně pravdivě vylíčen ve filmu Statečné srdce s Melem Gibsonem). Po jeho mučednické smrti převzal pomyslnou štafetu Robert Bruce, který však více než na boj vsadil na diplomacii. Výsledkem těchto snah bylo vyhlášení Království Velké Británie (1. května 1707). Kombinací vlajek obou zemí pak vznikla ta současná, nazývaná Union Jack.
Každý, kdo Skotsko někdy navštívil, potvrdí, že jde o národ přívětivý a pohostinný. Pravda, místní mají úctu k penězům (na ně si také většina z nich dost těžce vydělává), rozhodně však nejsou skrblíci. Pomluvy o jejich lakotě vznikly, když se vlády nad Velkou Británií ujal skotský král James Stuart a z bezpečnostních důvodů povolal na svůj dvůr členy starých skotských klanů. Ti pochopitelně neměli takové jmění, aby si mohli dovolit pořádat rozmařilé hostiny a slavnosti, a tak angličtí lordi, zuřící, že nejsou v centru dění, začali roznášet zlovolné klepy o jejich lakotě. Vergiliovo známé konstatování Fama crescit eundo (volně přeloženo „drby se dál šíří“) tak opět došlo svého naplnění.
Kilt není sukně
Úplná hloupost je tvrzení, že kilt (my mu nepřesně říkáme skotská sukně) si vymysleli, aby ušetřili za látku a spodní prádlo! Původně vznikl z oděvu horalů, kteří za starých časů (před rokem 1746) nosili kolem těla ovinutý teplý vlněný pléd, přehozený přes rameno. Vypadal tak trochu jako římská tunika, v nejhorším sloužil jako přikrývka ve studených dnech či nocích. Později doznal dalších úprav až do dnešní podoby, kdy je oficiálním oblečením a chodí se v něm zcela běžně, v nejednom šatníku se najdou i jeho slavnostní varianty na styl našeho smokingu. Má výhodu i v tom, že je pohodlný a vzdušný, slipy se pod ním sice opravdu nenosí, ovšem nikoli z úsporných důvodů, je to prostě tradice, stejně jako místní dudáci.
I když hra na uvedený hudební nástroj není „skotským vynálezem“ (vzpomeňme si na našeho Švandu), právě oni ji hodně zdokonalili, mimo jiné proto, že z čistě sólového nástroje udělali „kolektivní“. Když taková kapela pořádně spustí, strachy se třese nejedno okno. Zážitkem je návštěva dudácké slavnosti, kde vystupují desítky souborů, a i když v podstatě všechny hrají stejně, neboť jiný nástroj než dudy nemají, zní každý úplně jinak!
Tajuplná Lochneska
Ve výčtu rarit nelze opomenout ani jezero Loch Ness se svou pověstnou příšerou, kterou tedy zatím nikdo nespatřil, lépe řečeno nepřinesl nezvratný důkaz o její existenci. První zmínka o záhadné obyvatelce jezera se objevila v roce 800 v životopise svatého Gila, poté se dlouho nedělo nic, až v létě 1934 se v tisku objevila fotka londýnského lékaře, na níž je vidět silueta záhadného tvora. Ta záhy obletěla svět a rozpoutala vášnivé diskuse. Jedni ji považovali za zázrak, druzí za podvod. Ovšem ať už Nessie, jak se ji mazlivě přezdívají, zdejší vody obývá, či nikoli, jezero svým umístěním v krajině podobně mystické asociace vzbuzuje.
Leží v severní části země, je 27 kilometrů dlouhé a až 300 metrů hluboké. Navíc ho velmi často obklopuje hustý mlžný opar, což ještě umocňuje nádech tajemna. Mlha bohužel zároveň poněkud znesnadňuje častým expedicím důkladný výzkum, dalšími „nepřáteli vědy“ jsou hloubka, vlny a špatné počasí.
Na to se ve Skotsku opravdu spolehnout nedá, chvíli je slunečno, pak deštivo, nicméně na cestě vždycky narazíte na nějakou venkovskou chalupu, kde se dá před zuřícími živly na čas schovat. Vždy ochotní „lakomci“ vám dovolí se v jejich obydlí nejen ohřát, ale mnohdy za tímto účelem nabídnou i teplou whisky.
Vzhůru na vysočinu
Kromě jezer a fjordů tu lze obdivovat romantické ostrovy s nádhernými, leč nebezpečnými útesy, lze se vydat i na některou téměř liduprázdnou pláž (na koupání to ale opravdu není), třeba tu poblíž mysu Mull of Kintyre, kterou proslavil stejnojmennou písní „brouk“ Paul McCartney. Na některých místech stojí i obětní kameny, u nichž lze rozjímat nad osudem lidstva či svým vlastním.
Zážitkem, který těžko kde jinde okusíte, jsou toulky vysočinou (Highlands). Tady se můžete procházet klidně celý den, aniž narazíte na jedinou lidskou bytost, což se v tomto přelidněném světě na mnoha místech – hlavně v Evropě – hned tak nepoštěstí. Vystoupat lze také na nejvyšší vrchol celé Británie Ben Nevis. Hora se tomuto útvaru totiž dost dobře říkat nedá, neboť měří jen 1 343 metrů.
Pro rodiny, a zejména pro děti, bude určitě obrovskou událostí návštěva obce North Ballachulish a hotelu Loch Leven, které ve filmech o nejslavnějším čarodějnickém učni Harry Potterovi představují proslulou Bradavickou školu. V blízkém okolí určitě najdou spoustu scenérií, které jim budou díky filmům povědomé a mohou si u nich připomenout kouzelnické kousky svých oblíbených filmových hrdinů.
Místo, kde se zrodil golf
Pokud jsme v úvodu zmínili opatství Saint Andrew’s, tak tam se nezrodila jenom whisky, v jeho okolí vznikla i první pravidla golfu. A zřejmě šlo o bohem posvěcené místo. Koneckonců když se člověk podívá na skotskou krajinu, není divu, že se právě tady zrodil sport, u něhož se nemusí běhat, takže hráč má dost času kochat se její krásou.
Vždyť je také čím, ať už jde o hluboká, sytě zelená údolí, jakoby vklíněná do majestátně vypadajících hor, jezera zbarvená rašelinou či mokřiny plné purpurového vřesu. Hojně se tady vyskytuje i bodlák, skotský národní symbol. Skoro všude se pasou ovce, nevšední kolorit doplňují staré hrady, prostě pastva pro oči. Snad proto tu napočítáme přes 550 (!) hřišť, z nichž některá – Carnoustie, Muirfield, Turnberry, Old Course St. Andrews či Royal Troon – jsou světově proslulá a konají se na nich prestižní turnaje.
Tomu, kdo preferuje nejen skvělé hřiště, ale i služby na top úrovni, lze doporučit Gleneagles hotel, jeden z nejlepších pětihvězdičkových v celém Skotsku. Leží v hrabství Perthshire, přesně na půli cesty mezi dvěma největšími městy, Edinburghem a Glasgow, přičemž z obou je to asi tak hodina jízdy. Na jeho území najdeme i jedno ze tří nejslavnějších hřišť Skotska – King's Course. Založené bylo roku 1919 a zahrát si na něm je nejen královský zážitek, ale i otázka cti. Když si člověk uvědomí jména všech slavných golfistů, kteří zde vyhráli... Bylo by asi úplně zbytečné psát, co všechno hotel nabízí, protože v něm najdete opravdu všechno, hlavně klid a pohodu… Tak proč to nevyzkoušet!
Text a foto: Michal Křeček, Golf Planet
|
Přihlášení Golf News
Zahájen prodej voucherů 1fee2hráči na sezonu 2025, které umožňují na vybraných hřištích ve vymezeném čase po uhrazení jednoho fee hru dvěma hráčům. S ...
Kontakty
Redakce
Inzerce na www.golfinfo.cz
Inzerce v týdeníku Golf News
Inzerce v časopise Golf
Advertising in Golfinfo.cz in English
Advertising in Golf News in English
GOLF magazine profile in English
Profil časopisu Golf
Profil a ceník Ročenky Golf 2025/26
Profil Hot Travel Revue 2025
Profil Hot Equipment Revue 2025
Profil Hot Wellness Revue 2025
Austerlitz Golf Trophy 20.- 23.5.2025
Czech PGA Tour 2025
World Corporate Golf Challenge
Národní finále 13.8.2025
Kaskáda Golf Trophy 2.-5.10.2025
Grandfinále Czech PGA Tour 2025
CCB, spol. s r. o.
Okružní 19
638 00 Brno
šéfredaktor: Josef Slezák
e-mail: golfinfo@golfinfo.cz
mobil: +420 604 210 053
tel.: +420 545 222 774
RSS Sitemap Tvorba webových stránek Brno - Webservis © 2024. Všechna práva vyhrazena.
Zásady zpracování a ochrany osobních údajů.