Jít přímo po vlajce, nebo si raději přihrát před green? I takovou otázku můžete zvažovat na čtyřparu, jehož green je dosažitelný úderem z týčka. Podělím se s vámi o to, jak s podobnou výzvou nakládám já sám.

1. Rozhodnutí
V první řadě se v takových případech ptám, jak se ten den herně cítím a jak mi funguje drajvr. Jestliže je vše v pořádku a věřím si, jdu do toho. V opačném případě zahraju na jistotu, abych se vyhnul překážkám. Je-li tou překážkou voda, pak pokud ji trefím, stále mám šanci přihrát si na jednopat a zahrát par, v případě chip-inu i birdie! I s tím hráč může na podobně stavěných jamkách kalkulovat. Jestliže musíte dropovat, místo pro drop vybírejte dobře, aby následující rána byla co nejsnazší.

2. Víra
Pokud jsem se rozhodl jít do rizika, pak už o ráně uvažuju jen pozitivně, nepřipouštím si obavy z případného nezdaru. Vyberu si správný směr, představím si v mysli dráhu úderu a s čistou hlavou odpálím.

3. Volba jistoty
Jestliže ten den není má hra v optimální kondici, do rizika se neženu. Právě v tom je mezi profesionály a amatéry velký rozdíl. Často vídám amatérské golfisty, jak se pod vlivem jedné dvou povedených ran v minulosti snaží dosáhnout vzdálenosti, kterou v průměru neatakují. Uvažujte strategicky, zvolte si hůl, která vám umožní zahrát jistou druhou ránu do greenu. Pak se můžete v závislosti na situaci pokusit atakovat vlajku, případně hrát do bezpečnějšího místa. I tak v ideálním případě skončíte druhou ranou na greenu, což vám umožní odejít s parem. Klíčem je čistý zásah míčku, abyste se dostali na požadovanou vzdálenost. Pokud je green skloněný, vždy se snažte míček dostat do pozice, kdy budete patovat do kopce.

Foto: Callaway Golf

Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript